Extraligový volejbalista

Daniel Cihlář je talentovaný student a sportovec. Hraje volejbal, aktuálně za Slavii Hradec Králové a VK Hronov. Sportu se věnuje s velkým nasazením, ale stejně dobré výsledky vykazuje i ve svém studiu. Ačkoli tráví spoustu času na tréninku a na cestách, po celou dobu studia na Gymnáziu Trutnov prospívá se samými výbornými. Mezi jeho nejsilnější stránky patří především chemie, kde uplatní své logické myšlení a zájem o přírodní vědy. Kromě vědy Danda vyniká ve francouzštině. Nenechte se zmýlit jeho klidným a skromným vystupováním, je to fakt borec. Skvělý kamarád, hodný, ochotný pomoci, nezkazí žádnou legraci, umí vzít za práci, podílí se na třídních a školních akcích. Jeho cílem je i nadále spojovat sportovní kariéru na palubovce s akademickým rozvojem v oblasti moderní vědy a lingvistiky.

Jak dokážeš skloubit všechny svoje aktivity? Má tvůj den více než 24 hodin?

I když si občas přeji, aby den byl o pár hodin delší, tak bohužel není. Nejdůležitější je si umět vše dobře naplánovat a šetřit volný čas, který člověk má. Když ho totiž má málo, tak si teprve uvědomí, jak moc je to důležité si občas moct odpočinout a být jako většina vrstevníků, alespoň na chvíli. Důležitá je také podpora rodiny, bez nich bych ničeho takového nedosáhl, vytvořili mi doma příjemné prostředí a podporují mě.

Byl volejbal odjakživa tvůj sport číslo jedna?

Před volejbalem jsem se věnoval plavání, ale postupem času jsem zjistil, že to vlastně nebude úplně sport pro mě, i když jsem tam měl také nějaké úspěchy. K volejbalu jsem se vlastně dostal celkem náhodou. Na táboře jsme zkoušeli různé sporty, právě také volejbal, trenér ve mě viděl talent a tím to všechno začalo. Z krajského přeboru žáků jsem se vypracoval na hráče extraligy U20 a U22 a první ligy U22 za Slavii Hradec Králové a druhé ligy mužů za tým VK Hronov.

Čím tě okouzlilo království chemie?

Chemie pro mě vždy byla předmětem, který mě zajímal, ale až na gymnáziu jsem zjistil, jak široké spektrum oblastí se v ní skrývá. Díky chemii zvládám propojovat informace z jiných předmětů přírodních věd a zjišťuji, že vše dává smysl. Na chemii mě baví ten fakt, že stačí pochopit základní principy a pak jde všechno odvodit, takže se nemusím nic zdlouhavě učit.

Co je tvou největší motivací pro zdokonalování se ve francouzštině?

Francouzština je pro mě jazyk, který mi přirostl k srdci nejen díky nádherné melodii a výslovnosti, ale také paní učitelce, která mi předala svoji vášeň pro něj. A díky pobytu ve Francii jsem se do francouzštiny zamiloval ještě víc a celkově jsem tak nějak cítil uvnitř v hlubinách duše, že můj osud s Francií ještě není dopsaný.

Jaké jsou tvoje plány do budoucna?

Můj ideální plán by byl vystudovat farmacii a pracovat ve výzkumu a výrobě léčiv v laboratoři. Co se týče volejbalu, je to kapitola mého života, které jsem obětoval neskutečně mnoho času, úsilí a energie. Nechci se jí vzdát a udělám vše, co bude v mých silách, pro to, abych se mu mohl věnovat i nadále. Mým snem by však bylo stát se profesionálním hráčem, ale už musím myslet trochu realisticky.