Matematický fyzik

Ondřej Adamec je osmnáctiletý student z České republiky, jehož mysl je fascinována matematikou, fyzikou a vesmírným inženýrstvím. Původně toužil po studiu aerospace engineering a byl přijat na University of Miami, ale z finančních důvodů se rozhodl zůstat na půdě Evropy. V říjnu 2025 začne svou cestu na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, kde ho čeká fascinující svět matematické fyziky.

S vášní pro důkazy a logické argumenty se nikdy nesmíří s něčím, co „prostě platí“ – potřebuje chápat, jak a proč. Možná právě proto je mezi přáteli známý jako „matfyzák“, který si nehledí jen písmenek a čísel, ale hledá v nich krásu a smysl. Jeho zájem o astrodynamiku odráží touhu objevovat nové světy a rozplétat složité kódy vesmíru.

Kritické myšlení mu dává schopnost prozkoumávat pravidla, která ztrácejí svou logiku, a ironie a sarkasmus jsou jeho nástroje pro zkoušení limitů reality. Věří, že provokace může být příležitostí k nalezení nových pravd.

Je členem FVolHub, kde nachází společnost podobně naladěných duší. V minulosti si postavil raketu a napsal o ní seminární práci v angličtině. Chodí rychle, což je pro něj přirozený rytmus pohybu. Kromě toho hraje v kapele, kde nachází prostor pro kreativní vyjádření. V životě je cílevědomý, ale neztrácí smysl pro humor a schopnost užívat si absurdity tohoto světa.

Proč matematická fyzika?

Mám rád teorii a taky ten fakt že můžu pracovat s myšlenkovými modely a nepotřebuji vybavení za miliony jen tužku, papír a čistou mysl.

Jak se vyvíjel tvůj vztah k matematice?

Já ji nesnášel. Vážně. No ale jak se do ní zamotala písmenka a abstrakce tak jsme si spolu začali tykat no a teď to vypadá že spolu zůstaneme.

Oblíbený film, kapela, drink, oblečení?

Interstellar, Snarky Puppy, pomerančový džus, košile.

Čeho se bojíš?

Bojím se nepředvídatelných hloupých lidí, náhody (protože náhoda je blbec) a taky se po tomto rozhovoru sám se sebou začínám bát schizofrenie.