Usměvavá organizátorka

Je obdivuhodné, kolik síly, vytrvalosti a píle se bere v této sympatické slečně.  Karin v loňském roce pomáhala organizovat Trutnovský Majáles, v letošním roce se už organizačního kormidla chopila sama. Kromě toho uspořádala několik dobročinných sbírek na pomoc dětem z dětských domovů, je aktivní v regionální politice a stará se, aby se v její třídě téměř pořád něco dělo.

Karin, co všechno je potřeba zařídit, abychom mohli mít majáles?

Tak ze všeho nejdřív to chce mít nějakou pomocnou ruku, v nejlepším případě člověka, který již podobnou akci pořádal. Ten by Vám měl dát užitečné rady a „zaučit“ Vás. Nejdůležitější jsou pak na celé akci sponzoři, shánění peněz není zrovna jednoduchá záležitost. Poté kapely či oblíbené interprety, stánky s občerstvením. To jsou vcelku jasné věci, ale ty nevýrazné, avšak stále potřebné jako například elektřina, pronájem prostor, povolení na využívání pozemní komunikace, potvrzení s OSA a mnoho dalšího. 

Co Tě vlastně stále pohání kupředu?

To já vlastně ani nevím. Ráda pomáhám a sama sobě dávám určité výzvy. Něco si usmyslím a za každou cenu se snažím toho docílit. Tak tomu bylo jak s majálesem, tak se sbírkami. Samozřejmě podpora okolí, především rodičů, mě také hodně posouvá.

Čeho si ceníš a co by se dalo zlepšit na naší škole?

Velice si cením individuálního přístupu mnohých učitelů k jednotlivým třídám – často to poté dělá studium o něco zajímavějším. Celkově si práce učitelů neskutečně vážím. Jsou pro mě stále velkými autoritami, ačkoliv k nám přistupují spíše přátelsky. Velice oceňuji také rozmanitost sportovních kurzů, kterých jsem měla možnost se zúčastnit.

A co by se dalo zlepšit?

Nic není dokonalé a vždy je co zlepšovat. Velmi by mě mrzelo, kdyby se například zrušily akce, které posouvaly naše gymnázium na jinou úroveň – ať už výběrový cyklistický či vodácký kurz. Jsou to akce, které sbližují dohromady různé věkově kategorie a zajišťují nezapomenutelné vzpomínky.