Dobrý den, pane učiteli!

Tak nám ten týden utekl jako voda a je čas na ohlédnutí a zamyšlení se, co jsme za týden v Rakousku vlastně prožili.

Pokud budu mluvit za sebe, stále v sobě cítím mnoho silných emocí a vzpomínek...dobrých vzpomínek. Za onen týden, kdy nás místní obyvatelé Bergu vzali mezi sebe, jsem poznal nespočet nových zajímavostí a informací. Ať už to byla překrásná jezera, či jen nezvykle velké řízky, obojí je něco, s čím se u nás nemůžeme nikdy setkat. Lidé - Němci, Rakušané, Španělé či v neposlední řadě i Češi - byli naprosto úžasní a snažili se. Naprosto skvělé a emotivní bylo přivítání ihned po příjezdu a domnívám se, že takováto optimistická nálada plná přátelství a chutě do seznamování se prolínala celým týdnem. Nakonec i Španělé, kteří se zpočátku trošku stranili, projevili svoji velkorysost (obohacenou snídaní) a integrovali se do jednoho "EVROPSKÉHO" kolektivu. Český výběr se rozhodně taky neztratil a získal si nemalou oblibu.

Na minulý týden vzpomínám s pocitem účelně stráveného týdne, na který budu rád vzpomínat. Zejména si cením zkušeností nabitých v oblasti jazyků, kde jsem odboural svou jazykovou bariéru. Byla to pro mě vůbec první větší zkušenost v komunikaci s cizinci a konečně mohu říct: " Bavil jsem se se Španělem, Němcem či Rakušanem... ". A už nyní jsem v kontaktu s některými z nich.

Chtěl bych Vám vyjádřit veliký dík, že jsem byl nominován na tuto akci, a že jsem se jí mohl i zúčastnit. Z práce, kterou jste odvedl s vědomím zodpovědnosti a preciznosti, by si měli vzít příklad i další. Obdivuji Vaši chuť a zapálení pro věc.

Pokud přijde příští rok štafeta do Trutnova, rád bych se aktivně účastnil příprav i organizace.

S přátelským pozdravem Martin Šturma